První signály směřující k ustavení Orla - župy
Brněnské - nynější župy Sedlákovy
Úvodem nelze pominout, že rozhodujícím vlivem na změny v organizačních strukturách Orla byly závěry přijaté na sletu Orla v Brně ve dnech 12.-15. srpna 1922. Tyto závěry byly formulovány v posletovém oběžníku. Ústředí Orla, který byl zaslán 8. 11. 1922 všem jednotám.
Z jeho obsahové části vyjímáme následující rozhodující body:
1. Slet Orelstva měl nesmírný ohlas a vliv na růst členské základny.
2. Příliv zájemců o členství v organizacích Orla vyvolal nárůst počtu nových
orelských jednot.
3. Tyto skutečnosti vyvolávají nové podmínky pro rozvoj Orla, které spočívají v
těchto organizačních opatřeních:
- v přímé pomoci nově založeným jednotám v místě a okrscích;
- ve zvýšení účinného vlivu nadřízených organizací Orla na nové organizační
jednotky;
- v řešení optimalizace změn v organizačních strukturách Orla.
4. Zvyšování úsilí o pronikání posjezdových zásad do činnosti všech
organizačních jednotek Orla.
S námětem, odvíjejícím se z uvedených zásad, předstoupila rada župy Sušilovy před své okrskové rady a rady jednot. Cílem bylo navrhnout, v souladu s platnými stanovami Orla, Zemské moravsko-slezské konferenci rozdělení župy Sušilovy na dvě samostatné organizační jednotky.
Malá historická exkurze:
O zřízení žup, místo navrhovaného krajského dělení, rozhodla Zemská orelská
konference 10. října 1920. Pojmenování těchto útvarů bylo ponecháno na místním
rozhodnutí se schválením uvedené konference. Brněnské sdružené okrsky - krajský
svaz brněnský - si zvolil název na konferenci 26. 12. 1920 Župa Sušilova.
Župa Sušilova
Návrh na vznik nové župy byl podložen těmito důvody:
1. Sušilova župa se řadí mezi tři největší župy Orla, z nichž župa:
- Brynychova eviduje v průměru 16 000 členů
- Sušilova 12 000 členů
- Pospíšilova 9 000 členů.
2. Sletové zásady doporučují optimalizaci organizačních struktur z důvodu
operativnějšího řízení činnosti
okrsků a jednot.
3. Župa Sušilova vykazuje k 31. 12. 1922 tyto stavy:
- počet jednot 101
- počet okrsků 14
- počet členů v průměrech 11 615; což jsou stavy velmi náročné na zodpovědnou
organizaci a řízení.
4. Vhodným územním rozdělením by vznikly nově dvě župy s početně blízkými stavy
členstva a organizačních útvarů - místních jednot souvisejících okrsků. První
zmínku o těchto plánovaných úpravách lze vyčíst ze zprávy rady Sušilovy,
uveřejněné v Ústředním listu československého Orla, a to z dvanáctého měsíce
roku 1922. Z ní vyplývá, že uvedený návrh je projednáván na valných hromadách
jednot a okrsků. Celý záměr se dal rychle do pohybu.
Již v následujícím roce 1923, na lednové valné hromadě župy Sušilovy, bylo rozdělení župy jedním z hlavních bodů programu. Vzhledem k závažnosti rozhodujícího jednání citujeme závěry ve znění uvedeném v Ústředním listu Československého Orla z roku 1925 - X-8/str. 111:
Valná hromada župy Sušilovy
se konala se v Brně v sále Katolických tovaryšů. Zastoupeno bylo 58 jednot 110 delegáty, předsednictva všech okrsků 39 delegáty, dále přítomno 10 členů župního předsednictva a četní hosté. Byl to opravdový krajský orelský parlament. Jednání řídil starosta župy bratr Dr. Daněk.
Při zahájení byly vytknuty úkoly valné hromady mimořádně
důležité:
- jednak vzpružit síly, sletovými námahami značně ochablé, k nové práci
- jednak rozděliti župu, což se při její rozsáhlosti (101 jednot a l4 okrsků)
stalo již nezbytnou nutností. Proto také po úvodních formalitách bylo ihned
přikročeno k zásadnímu rozhodnutí o rozdělení župy. Rozdělení župy bylo
usneseno jednomyslně.
Župa byla rozdělena na část západní a část východní, a to tak, že západní části připadly tyto okrsky: I., III., IV., V., VIII., IX., XIII. a do východní pak připadly okrsky: II., VI., VII., X., XI., XII. a XIV. Obě budou mít své sídlo v Brně. Potom bylo přikročeno k bodu, k němuž upínala se pozornost celé valné hromady k pojmenování nových žup.
Původní název župa Sušilova reklamovaly pro sebe obě nové župy. Východní župa, protože v ní je nejstarší Jednota orelská a je početně větší než župa západní, která hájila svůj nárok tím, že v její oblasti Frant. Sušil rozvíjel nejvíce svoji buditelskou, učitelskou, vlasteneckou a náboženskou činnost a v jejím středu je také pochován. Debata byla v této věci velmi obsáhlá (Olejníček, Dostál, Žampach, Böhm, Landa, Sochor, Jehlička A., Saňka L., Krček, dr. Novotný, Slatinský).
Konečně, když valná hromada přerušena, rozřešena celá
záležitost kompromisním návrhem br. Landy, dle kterého se východní část
odhlasovaného pojmenování župou Sušilovou vzdala, vyhrazující si nové
pojmenování, načež západní části jednomyslně přiznáno pojmenování župou
Sušilovou. Defi nitivní
schválení provede dle řádů zemská konference.
(Tak se stalo na III. Zemské konferenci Moravsko - Slezské, která schválila
rozdělení župy Sušilovy a pojmenování východní části na župu Brněnskou a
západní části na župu Sušilovu. Obě pak se sídlem v Brně.)
Na to ihned provedeny volby předsednictev obou nových žup:
Starostou župy východní (Brněnské) zvolen - dr. L. Daněk
Místostarostou - br. Josef Šnajdr
Jednatelem - br. Josef Štakerle z Maloměřic
Pokladníkem - br. R. Knos ze Židenic
Náčelníkem - br. Krček z Tvarožné
Náčelní - sestra Nečasová z Líšně
Revizory - br. Jurák a Gamba z Újezda
Vzdělavatele na svém zasedání zvolí župní rada.
Starostou župy západní (Sušilovy) zvolen - br. F. Leiner
Místostarostou - br. František Kopecký z Brna I
Jednatelem - br. V. Marzy z Brna III
Pokladníkem - br. Fr. Saňka z Brna I
Vzdělavatelem - br. dr. A. Štursa
Náčelníkem - br. E. Šmíd
Náčelní - sestra A. Sázavská
Revizory - br. Olejníček z Dolních Kounic
br. Tesař z Ivančic
Volby byly provedeny jednomyslně. Předsednictva obou žup byla zplnomocněna jmenovati zástupce žup do zastupitelstev Čs. Orla a do Zemské rady.
Tak tedy datem schválení III. Zemskou konferencí dne 11. 3. 1923 vstoupila na scénu Československého Orla nová orelská župa - župa Brněnská (později Sedlákova) se sídlem v Brně, Nová ulice 8/1 (dnešní Lidická - pozn. adm.)
OBSAH PUBLIKACE :